Vaše dotazy

Své dotazy můžete zasílat na leichman@sci.muni.cz
nebo využijte formulář a ptejte se anonymně:


Vážený pane proděkane,
fandím vašemu programu. Velice si vážím vaší pomoci, kterou jste nám opakovaně pomohl vyřešit složité situace, během vašich dvou úspěšných děkanských mandátů. Pomáhal jste nám akademikům mimo záři reflektorů, ale o to účinněji – díky za to. Při zběžném pohledu na dokumenty pro volbu rektora mne však trochu zaráží, že u vašeho jména vidím jenom jeden nominační list, zatímco u vašeho protikandidáta prof. Bareše jich je spoustu a to i od kolegů z naší fakulty. Proč to tak je?
Předem díky za odpověď doc. Vítězslav Bryja

Před osmi lety, při volbách rektora MU, jsem byl děkanem přírodovědecké fakulty. Byl jsem tehdy několika kandidáty na rektora požádán, abych je nominoval. Nakonec jsem tomu tlaku podlehl a nominoval jsem tři z tehdejších pěti kandidátů. Vyhrál ale čtvrtý, kterého jsem nepodpořil, a podle mého názoru tento fakt po nějakou dobu komplikoval vztah fakulty a vedení MU. Na základě této skutečnosti jsem dospěl k názoru, že děkan, pokud je o to požádán, nemůže vlastně odmítnout nominaci žádného z kandidátů, protože by to mohlo ohrozit budoucí spolupráci fakulty a univerzity. Při vědomí toho, jak mi ta situace před pěti lety byla nemilá, rozhodnul jsem se nežádat o nominaci žádného z akademiků, který je v nějaké aktivní významné pozici (děkan, rektor, prorektor, senátor aj). A protože v materiálech vyhlašujících volbu se uvádí ……tituly navrhovatele či navrhovatelů……. čili jednoho či více, požádal jsem zcela programově a vědomě o nominaci jen jednoho člověka, kterého si velmi vážím a který pro mě představuje vzor spojení profesní a organizační akademické dráhy – emeritního rektora MU prof Eduarda Schmidta.


Vážený pane docente, ve svém krátkém prohlášení píšete, že nabízíte svoje zkušenosti z osmi let děkanování celé univerzitě. Proč si myslíte, že zkušenosti s řízením relativně malé jednotky jakou fakulta je, na které není potřeba přijímat rozhodnutí strategického charakteru, mohou být prospěšné při řízení řádově větší organizace vyžadující právě rozhodnutí strategického charakteru.

Na fakultě se přijímají právě ta základní strategická rozhodnutí, která jsou často na úrovni univerzity jenom posuzována a potvrzována. Jako příklad mohu uvést zapojení fakulty do projektů OP VaVpI (CESEB, CEPLANT a CETOCOEN). Fakulta má navíc přímou odpovědnost v personální a finanční oblasti,  takže při schvalování takovýchto velkých projektů musí myslet na konkrétní dopady na jednotlivá pracoviště a jednotlivé zaměstnance.